Nastoupil podzim, ale na mém Instagramu ještě rezonovala letní témata. Zejména jsem se vracel ke knížkám, které jsem přečetl v létě.
A jako obvykle jsem se zamyslel nad zajímavými situacemi z psychologické praxe.
Výše příjmu partnera jako překážka?
Sebevědomé sdělení klientky o tom, že vydělává dvakrát tolik, co její manžel, mě inspirovalo k zamyšlení, jak je mužský svět orientován na výkon, sílu a moc. Takže když žena vydělává víc, může to muž vnímat jako své selhání a neschopnost. Je proto důležité a pro vztah užitečné, aby žena dokázala muže respektovat i tak a dávala mu najevo, že si ho váží a umí jej ocenit jako chlapa i partnera v situaci rozdílných příjmů. Někdy je dobré zamyslet se nad vlastní snahou a ambiciózností, hledat, odkud pochází, co ji pohání a proč je tak důležité mít navrch. Možné je i to, že pocit mít navrch maskuje jenom vlastní nejistotu a obavy.
I muž se může zhroutit
V podobném duchu, tj. o stereotypním přemýšlení, je i reakce na to, že se i muž může zhroutit, když se jedná o jeho blízké.
Pro ženy je většinou situace, kdy se muž zhroutí ze ztráty někoho blízkého, překvapující. Očekávají totiž, že to muž nějak zvládne. A když je evidentní, že to nezvládá, neví, jestli mají o „té věci“ mluvit či ne, zda nabídnout odbornou pomoc, anebo převzít organizaci pohřbu. Podpora a převzetí praktických záležitostí, ale hlavně zdůraznění toho, že jsem pro partnera k dispozici, připravená sdílet s ním jeho smutek, aniž bych ho nutila do „optimismu“ – všechny tyto alternativy jsou velice užitečné. Podpořit partnera v prožití a zpracování smutku pomáhá předejít paralýze a ustrnutí.
Každý se asi někdy domníváme, že komunikovat umíme a není to žádná věda. Bohužel je opak často pravdou. Všichni se často úplně nevědomky dopouštíme konverzačních faulů, které je lepší si odpustit. Může se například jednat o tyto nešvary v komunikaci:
- Časté přerušování druhého – může budit dojem, že nemáme zájem o to, co chce druhý říct.
- Snaha přijít vždy s něčím lepším, zajímavějším, vtipnějším, dramatičtějším nežli druhá strana – takto posouváme konverzaci do soutěžení ve stylu „kdo je lepší“.
- Druhé tlačíme do toho, aby se dívali na vše pozitivně – častá snaha, aby byli druzí pozitivní, jim může dát pocit, že je považujeme za neschopné a slabé.
- Snaha mít za každou cenu pravdu – toto je nejlepší cesta od vzájemného naslouchání k přesvědčování se o vlastní pravdě.
- Vysvětlovat a předvádět se jako Všeználek – vysvětlovat, i když nás o to nikdo nepožádal, je vlastně další způsob, jak se stavět do role experta, kterého nikdo nevolal.
- Oblíbené dávání rad a doporučení. Platí „nejhorší rada je nevyžádaná“. Lidem skutečně někdy stačí jenom empatie a pozorné, soustředěné naslouchání.
Jestli vás článek inspiroval k zamyšlení a máte zájem se některému tématu věnovat osobně, kontaktujte mě e-mailem na boris@borisstepanovic.cz nebo telefonicky na +420 605 722 592. Bude mi ctí se s vámi potkat a doprovázet vás na cestě k hlubšímu sebepoznání a sebepřijetí.
Příspěvky prošly jazykovou korekturou a jsou psané bez pomoci AI.
Mohlo by vás také zajímat: Truchlení