Rád si připomínám příběhy, které na začátku vypadaly beznadějně ale i tak se vyřešily a dopadly dobře. Připomínám si je ve chvílích, kdy váhám a mám na svět negativní náhled. Dobří lidé, a jejich ochota pomoci druhým je stále mezi námi.
Příběhy, pro chvíle, kdy začnu vidět svět černě.
Přiznávám, že moji psychiku ovlivňují zprávy z médií, počasí, únava atd. Občas tak, že začnu pochybovat a mít dojem, že vše je jenom depresivní. V takových chvílích mi pomáhá, když si připomenu několik vlastních příběhů, které mě utvrdí v tom, že svět je různorodý ale mám štěstí v tom, že jsem potkal mnoho dobrých, správných a férových lidí. Jeto jeden ze způsobů, jak pečovat o duševní pohodu a nepropadat frustraci. Příběhy jsem sepsal. Když si je připomenu, vždy mi dodají energii a radost. Snad to stejně vyvolají i u vás – i bez motivačních vět.
Tady je příběh třetí:
V občerstvení KFC, které už je dávno zavřeno a momentálně v jeho prostorách sídlí restaurace, jsem kdysi seděl u pultu, bunda s doklady, penězi pověšená na opěrce. Zrovna jsem se chtěl pustit do jídla. Prošel kolem mě nějaký muž. Nic jsem si nevšiml. Najednou jsem měl ale pocit, že se „příliš“ dotknul mojí bundy. Mikro sekundy přemýšlení, šáhnu do bundy, chybí peněženka. Rychle se otáčím kolem a najednou vidím, jak se rozběhne zpoza pultu mladík, který mě obsluhoval a křičí „já ho viděl“ a za mužem vyběhl z prodejny do pasáže.
Dobří lidé stále existují
Za chvilku se vrací i s mojí peněženkou. Jsem úplně mimo, zmatečně mu děkuji, omlouvám se, nadávám a on mluví o tom, že se to „tady občas bohužel stane“. Odcházím stále ještě v šoku a překvapení, jak byl pohotový a riskoval v situaci, kterou mohl klidně nechat tak. Odpovědnost za své odložené věci má přece zákazník sám.
Píšu hned v ten den na HR oddělení do firmy, předpokládám, že i to může být formou odměny. Odpověď dostávám za několik dní. Paní je hrdá na zaměstnance, určitě jej i písemně pochválí v rámci firmy, akorát taky doplňuje, že bohužel je tohle občerstvení terčem zlodějíčků.
Není to jenom o tom, že bych si měl dávat lepší pozor na osobní věci. Zkušenost, že je někdo, komu není lhostejný problém druhého, posiluje důvěru v okolí a optimismus.
Mohlo by vás také zajímat: Příběh druhý: Věř, a víra tvá tě uzdraví.