Jak mě vlastně napadla myšlenka napsat letní tipy? Impulzem byla věta, kterou mi řekla známá: „Dovolená, no to je peklo. My jsme se na dovolené vlastně rozešli.“ Tak jsem se pokusil shrnout alespoň základní, samozřejmě ani zdaleka vyčerpávající postřehy a rady, aby se období, které má být o pohodě, radosti, dobrodružství, letních láskách a flirtech, neproměnilo na to zmiňované peklo.
Sbohem léto
1. Dovolená více generací
Soužití více generací pod jednou střechou bylo dříve zcela běžné. Dnes ho provázejí konflikty, umocněné mnohem větší propastí mezi generacemi. A to se může projevit i na společné dovolené. Plán na to, že prarodiče se budou s nadšením a láskou starat o vnoučata, může rychle ztroskotat. Nadšení, elán a energie mladších mají výhody, ale často se rychle dokážou změnit na spěch a lehkovážnost, které můžou starší generaci iritovat.
Mějme na paměti šest pravidel mezigenerační komunikace:
RESPEKTUJTE SE
Komunikace mezi generacemi by měla být založena na vzájemné úctě a respektu. To by mělo platit nejenom ve vztahu ke starším, ale i v postoji starších vůči mladším členům rodiny. Mladší by měli respektovat například problémy se sluchem, únavu a větší podrážděnost během večera u starších, starší naopak neochotu mladých komunikovat brzy ráno apod.
ŘEŠTE KONFLIKTY
Konflikty jsou nepříjemné, ale přinášejí možnost vzájemně se pochopit a posunout se dál. Když budete problémy zametat pod koberec, napětí jenom poroste. Může se dokonce stát, že se spory vyhrotí a znepřátelené strany spolu nepromluví i několik let. S odstupem času si může jedna nebo druhá strana vyčítat neochotu udělat vstřícný krok.
MLUVTE A NASLOUCHEJTE
Při řešení problémů je důležité naslouchat a nechat druhého mluvit. Naslouchat neznamená jenom „slyšet“, ale aktivně se snažit porozumět. Pokládejte vyjasňovací otázky a věnujte prostor a čas sdělení druhého. Na druhou stranu je třeba jasně formulovat svá očekávání a upřímně vyjadřovat své pocity a potřeby. To je jediná cesta k tomu, jak se vyhnout zklamání a nedorozumění.
NEZASAHUJTE BEZ VYŽÁDÁNÍ
Mladí mají přirozeně sklon své zážitky a jejich jedinečnost zveličovat. Starší prosazují, mnohdy s tím nejlepším úmyslem, svoje zkušenosti, a brání tak mladším samostatně přemýšlet a utvářet vlastní život. Zapomínají přitom, že oni sami požadovali od svých rodičů respekt a volnost. Obě strany by měly uznat hranice a zasahovat do života druhých jenom na jejich výslovné přání.
NASTAVTE SI PEVNÁ PRAVIDLA A DODRŽUJTE JE
Hned na začátku si nastavte hranice, které by ani jedna strana neměla překračovat. I když se vám to možná zdá zbytečné nebo příliš formální, časem to oceníte. Konkrétní podoba pravidel závisí na mentalitě rodiny. Některé rodiny žijí prakticky pohromadě, jiné mají prostory striktně oddělené a potkávají se jen občas. Pokuste se najít shodu v tom nejdůležitějším, a tím je způsob financování dovolené, úklid společných prostor, zasahování do soukromí, případně do výchovy dětí nebo domácích mazlíčků.
HLEDEJTE TO DOBRÉ
Babička možná špatně slyší, ale má čas odpovídat dětem na nekonečný příval otázek. Snacha sice nikdy nevaří polévku, ale když je třeba, odveze rodiče k lékaři a zaplatí vstupenky přes internet. Bez stáří bychom neporozuměli naší historii, bez mládí bychom se zase neposunuli vpřed. Každá generace má něco, čím může přispět k pohodě společného soužití. Jen to najít a umět to dostatečně ocenit!
2. Nápady za všechny prachy
Peníze na dovolenou nezbyly. Co s tím? Jak alespoň trochu vybočit z rutiny a mít zážitek něčeho nového?
TIP ZDARMA: Klíčem je otevřenost, improvizace a kreativita. Zkuste dělat věci jinak, než jak je obvykle děláte. Celý týden. Dejte jinam klíče, nečtěte na záchodě, na mobil se podívejte až večer. Odepisujte na SMS JENOM VELKÝMI PÍSMENY. Napište někomu dopis rukou. Vyberte si náhodně knihu z domácí knihovny a začněte ji číst od strany 54. Vynechte oběd nebo večeři. Kávu si neslaďte, pokud ji obvykle sladíte. Používejte více svou nedominantní ruku (praváci levou, leváci pravou). Vstaňte ráno o hodinu dříve. Cestujte až na konečnou svým tradičním spojem z práce. Zeptejte se někoho neznámého, kolik je hodin atd. P. S.: Nezkoušejte nic potenciálně nebezpečného pro sebe ani pro okolí.
3. Ne úžeh, ale úpal z očekávání
Právě jsem si přečetl zprávu: „Ach jo, škoda, že tvé rady jenom čtu, a pak se jimi nedokážu řídit. Hrozně jsme si vjeli do vlasů a vypadá to, že terminálně. Měli jsme oba těžší období plné stresu a nervů a nějak jsme zapomněli na to, co nás spojuje. A na dovolené to všechno vybublalo jako Etna. Opakuje se to poněkolikáté, kdy nezvládáme ten dovolenkový rozjezd a bytí spolu 24/7. Já očekávám první dny jeho permanentní pozornost – soustředěnou zcela na mě – jakožto kompenzaci za naše běžné vytížení. A on chce trochu klidu. Bojím se, že tentokrát to už nepůjde spravit…“
TIP: Jakkoliv by bylo krásné, kdybychom si rozuměli beze slov a nemuseli se „tak složitě“ domlouvat, je důležité, abychom si své představy o dovolené vyjasnili předem. Jestli na takový rozhovor není čas nebo chuť, může to signalizovat jiné potíže ve vzájemné komunikaci a soužití, které samotná dovolená nevyřeší.
4. Jak požádat o klid
Každý se cítí lépe, když má dostatek vlastního prostoru a soukromí. Máme často problém o něj požádat. Platí to obzvláště na dovolené, kdy si chceme odpočinout a „mít svůj klid“. Je pro nás ale poměrně těžké otevřeně říct: „Potřeboval/a bych chvilku pro sebe.“ Proto upřednostňujeme neverbální náznaky. Dokonce si často myslíme, že by se okolí urazilo a s prosbou o soukromí bychom působili neslušně.
Požadavek na soukromí tedy řešíme více nebo méně úspěšně: kromě verbální komunikace používáme celou řadu významných gest, kterými dáváme najevo touhu po soukromí. Odcházíme například do jiné místnosti. Nebo vyslovujeme různé narážky a doufáme, že se ostatní dovtípí a chvilku pro sebe nám dopřejí. Jako osvědčený pomocník v signalizování potřeby soukromí se osvědčují technologie: nasazením sluchátek nebo pomocí telefonu se snažíme dosáhnout soukromí.
TIP: Jakkoliv vypadá taktika nasadit si sluchátka nebo vzít do ruky mobil jednoduše a srozumitelně, férovější je vyslovit přání o soukromí nežli okolí nechat v dojmu, že je ignorujeme a nemáme o komunikaci zájem.
Volně podle studie: Life at Home 2019 IKEA. Data za Českou republiku byla vyhodnocena na základě reprezentativního vzorku 1000 respondentů.
5. „Všichni si sundáme plavky, ne?!“
To, co považujeme ve svém vlastním chování za běžné a „normální“, nemusí být pro okolí zdaleka tak bezproblémové. Dovolená v partě kamarádů na lodi, rodin s dětmi na pronajaté chatě nebo vilce s bazénem může ukázat, jak jsme rozdílní. Každý to „máme tak trochu jinak“. Najednou vidíme, že někdo chce jenom ležet na slunci, jiná dvojice chce ráno udělat přesný plán dne a nesnáší improvizace a jiná rodina je u vody vždy bez plavek. Výzvou je umět jasně vyjádřit, co chceme, co ne a jak jsme ochotni své zvyklosti dočasně změnit. Je to vlastně zkouška naší tolerantnosti, pevnosti a smysluplnosti vlastních hranic a odvahy vyzkoušet něco nového. S tímhle nastavením se pak snadněji vyhneme ponorce a napětí.
TIP: Je dobré nenutit se zareagovat na každou nabídku hned, rychle, s jasným ano nebo ne. Nechte si čas, sdělte okolí, že najít odpověď není pro vás tak samozřejmé a jednoduché. Pak je pravděpodobnější, že odpověď bude skutečně vaše a podle vás, a ne jenom reakcí plnou obav, vzteku nebo chuti rychle vyhovět za každou cenu. Pak pro vás bude lehčí ustát i případný nesouhlas okolí.
6. Jak se vyrovnat s nepříjemnými spoludovolenkáři?
Když při pobytu na dovolené v zahraničí nebo doma vznikne konflikt – hluk ve vedlejším pokoji, hlasitá hudba z vedlejší deky, upovídaná paní, která komentuje naše děti atd. – je dobré jej řešit hned a nenechat situaci „vyhnít“. Jinak riskujeme zkažené dny otrávené vleklým sporem. Takže spíše asertivně, srozumitelně se vymezit, popsat vlastní potřeby a požadavky a vyjednávat o jejich uspokojení. Určitě není dobré ustoupit a pak se užírat uvnitř.
TIP: Akceptujte rozdíly a různorodost. Stále existuje možnost, že když dáte člověku, kterého jste odsoudili, šanci, třeba nakonec zjistíte, že ve skutečnosti vůbec není tak špatný. Že ho stačilo více poznat a zbavit se svých předsudků. I tohle poznání vám může zachránit, a nakonec i zpříjemnit dovolenou.
7. Samota?!
Jestli máme obavy ze samoty a opuštění, i když jsme ve vztahu a mezi lidmi, je užitečné pochopit, proč se to děje a odkud naše pocity pocházejí. Nemyslím si, že je potřeba „trénovat samotu“ nebo se jí dopředu obávat. Důležité je mít dobrý kontakt se sebou samými, rozumět svým postojům a chování, přiměřeně o sebe pečovat. Pak máme lepší šanci náročné situace – např. opuštění po rozchodu – zvládnout. Je dobré věřit, že se přirozeně dokážeme i těžkým situacím v životě přizpůsobit a pomoct si sami při jejich zvládání. Nakonec je pravdou i to, že máme jenom jednoho společníka na celý život – sebe. Vztah, který máme sami se sebou, je náš nejdůležitější vztah, právě proto, že ho máme na celý svůj život. Jeho kvalita ovlivňuje osobní pohodu a zdraví, spokojenost se vztahy k druhým a okolí. Rozvíjíme jej zvídavostí, soucitem a radostí z neustálého učení se, jak být sami sobě co nejlepším společníkem ve všech situacích.
TIP: Zkuste sami sobě na dovolené napsat a poslat pozdrav. Popište, jak se cítíte, a popřejte si něco hezkého do všedních dní. Až se vrátíte z dovolené zpátky domů, budete mít ve schránce připomínku toho, jak příjemně vám v životě může být. Zkuste například aplikaci pohledniceonline.
8. Jenom žádné ticho a klid!
Někteří z nás se tichu brání. Často se obáváme, že pak budeme hlasitěji slyšet svůj vnitřní hlas –pochyby, smutky nebo zlost, se kterými se neradi potkáváme v každodenním životě a nevíme, co s nimi. Ticho a nedostatek podnětů na relaxační dovolené pak pro některé můžou být svým způsobem ohrožující, protože budou více vystaveni tomu, čemu se běžně vyhýbají.
TIP: Jestli se vám na dovolené začne vynořovat pořád stejný kolotoč myšlenek a nevyřešených situací, nenechte se hned vtáhnout do řešení. Myšlenky napište na papír a ponechte je tam. Jestli se objeví ještě něco dalšího, opět si to poznamenejte s předsevzetím, že se jim skutečně začnete věnovat, až se vrátíte z dovolené. Nenechte si jimi zkazit odpočinek, ale ani před nimi opět neutíkejte. Vždy má smysl snažit se lépe porozumět sobě samému a postavit se tváří v tvář i nepříjemným pocitům!
9. Srovnávání se a závist
Tihle jedou tam, ti letí támhle a další se chlubí už od ledna exotickou destinací. Srovnávat se není samo o sobě špatné. Špatné bude, když nás srovnávání a závist pohltí a ovládnou. To signalizuje, že jsme přestali být spokojeni sami se sebou. Se závistí se často pojí smutek a zlost.
TIP: Zamyslete se a prozkoumejte, co všechno se skrývá za vaším pocitem ukřivděnosti a nedostatku. Možná se zbytečně vzdáváte předem, když říkáte, že to, co mají druzí, vy mít nemůžete.
10. Dovolená skončila. Jak si dopřát relax během všedního týdne?
I když už je po dovolené, relaxovat bychom měli vždy minimálně o víkendech. Věnovat je práci patří mezi škodlivé návyky. Jaké činnosti nám můžou poskytnout pocit odpočinku a vypnutí o víkendu? Které aktivity nás osvěží? Zkusme si odpovědět na 3 otázky:
- Co je pro moji práci typické – přemýšlení a změna, nebo je to spíše přesná rutina? Jestli pracujeme „hlavou“, odpočineme si spíše fyzickou prací nebo koníčkem, který zapojí jiné části našeho mozku a těla. Čím méně je práce kreativní, tím větší šance na odpočinek je u tvůrčí činnosti.
- Jak je při práci zapojeno naše tělo? My, kteří sedíme u počítače nebo v pracovně, potřebujeme pohybové aktivity jako výlet nebo procházku. Ti, kdo pracují fyzicky, si zaslouží a mají si dopřát relaxaci ve fyzickém klidu.
- Je práce spíše osamělou klidnou činností, nebo pracujeme s lidmi? Jestli pracujeme doma, v klidu na home office, je užitečné strávit víkend v sociální interakci s druhými: rodinou, kamarády na společenských akcích apod. Jestli je náš týden plný jednání a kontaktů, bude klidná procházka, plavání nebo čtení knihy to, co nám pomůže si odpočinout.
TIP: Ať si zvolíte cokoliv, experimentujte. Důležité je, abyste se v pondělí objevili v práci odpočatí s vědomím, že váš život není jenom práce. A možná přijdete na to, že práce o víkendu skutečně není potřebná.
Jestli vás článek inspiroval k zamyšlení a máte zájem se některému tématu věnovat osobně, kontaktujte mě e-mailem na boris@borisstepanovic.cz nebo telefonicky na +420 605 722 592. Bude mi ctí se s vámi potkat a doprovázet vás na cestě k hlubšímu sebepoznání a sebepřijetí.
Příspěvky prošly jazykovou korekturou a jsou psané bez pomoci AI.
Mohlo by vás také zajímat: 1. část článku: Jak si užít léto v psychické pohodě