Měl jsem možnost přispět do článku paní redaktorky Terezy Dusové z https://www.idnes.cz/jenprozeny/zenaazivot. Pročtete si tady on-line moje vstupy nebo celý článek, který nabízí pohled na strach od více odborníků.

  • K čemu můžeme strach v pozitivním slova smyslu využívat?

Strach je jednou z nejčastějších a základních emocí. Je to reakce, která nás upozorňuje na nebezpečí a tím nám pomáhala v minulosti přežít v přírodě. Buď utečeme, nebo když tato možnost není, tak útočíme. Takže nás vlastně chrání tím, že nám pomáhá rychle reagovat na nebezpečí, zbystřit pozornost, hledat únik, ochránit se. K tomuto vrozenému strachu patří např. strach z přírodních jevů, nebo určitých zvířat.

  • Dá se strachu zbavit svépomocí? Jak?

Vrozeného strachu (strach ze tmy, bouře, hadů apod.) se „zbavit“ nedá, je pro nás užitečný. Svépomocí, nebo ještě lépe a efektivněji s pomocí odborníků, je možné zbavit se naučeného strachu – např. strachu ze stárnutí, ztráty zaměstnání, osamělosti. Je taky možné se zbavit fóbií a být odolnější v situacích jako létání letadlem, vystupování před veřejností, pohledu na pavouky, pobytu v uzavřených prostorách. Tyto specifické fobie se léčí obvykle tzv. expoziční terapií, tedy postupným vystavením se těmto obávaným situacím a podnětům. Obvykle k ní patří i nácvik relaxace, imaginace. Léčba bývá zpravidla úspěšná.   

  • Jaký je rozdíl mezi panickým a zdravým strachem?

Zdravý strach nás motivuje k tomu, více sledovat a prozkoumávat okolí. Jsme ostražitější a více „bdělí“. Panický strach – panika je často vyvolána „přenosem“, tedy v situacích, kdy často ani nevíme před čím utíkáme, ale strhne nás dav. Strach je skutečně velmi sugestibilní a je snadné jej vyvolat. Takto se často strach stává prostředkem k manipulaci. Už se nejedná o reakci na reálné ohrožení, ale přestáváme (nejsme schopni nebo nemáme možnost) věřit vlastním smyslům a aktuálním vjemům a pak začne mít strach skutečně „velké oči“.

Jestli jste v dotazu myslela panickou poruchu…tak to je úzkostní porucha, kdy strach je nepřiměřený a spojený s úzkostí, která často nemá definovanou jasnou příčinu. Tento stav se projevuje záchvaty a je potřebné jej odborně léčit.

  • Jak se člověk cítí po tom, co se strachu zbaví?

Toho základního vrozeného strachu se zbavit nedá a ani by to nebylo prospěšné. Přiznat si svůj vlastní strach a projevit vůli s ním „něco udělat“ i to vyžaduje odvahu. Ve snaze se strachů zbavit je nevyhnutné uznat vlastní možnosti a meze. Všechno se změnit nedá ale je to vždy možné upravit tak, aby to bylo pro nás snesitelnější. Když se někdo zbaví fóbie, nebo dokáže v situacích, kterých se předtím obával, zachovat „chladnou hlavu“ přináší mu to zvýšené sebevědomí, sebedůvěru. Často se tato spokojenost projeví i v jiných oblastech života, nebo v celkové lepší kvalitě prožívání. Je dobré se situacím, které v nás vyvolávají strach, nevyhýbat. Zvládnutí je vždy vnímané jako vítězství, ale naopak vyhýbání se je jako porážka, která oslabuje.

  • Z čeho mívají lidi největší strach a proč? Nemám teď na mysli fóbie 🙂

Kromě situací a předmětů (neznámo, přírodní jevy…), na které všichni reagujeme vrozeným strachem se lidi často obávají a mají strach z bolesti, nemocí, z neúspěchu, vyloučení ze společnosti, ze selhání, bezmocnosti. Na rozdíl od minulosti, kdy nás ohrožovaly války a jiná nebezpečí, které v dnešní západní civilizaci absentují, jsou to často situace, ve kterých dochází k ohrožení vlastní hodnoty. Jsou to situace, které se týkají něčeho, co má pro nás velký osobní význam, na čem nám záleží. Pod vlivem strachu může být reakce agresivní nebo násilná. Domnívám se, že není dobré se před strachem a jeho přiznáním si, utíkat. Útěk před strachem je vlastně útěk i před jinými emocemi v životě. Poprat se s vlastním strachem je cesta k dalšímu rozvoji naší osobnosti.