Již tradičně se na začátku nového roku píše hodně o předsevzetích, motivaci a smyslu toho všeho. Několik otázek jsem dostal i já. 

1/ Jak se člověk má v zimě motivovat k pohybu a vůbec ke zdravějšímu životnímu stylu, když zima svádí spíše k lenošení?

Vždycky bude něco svádět. Jednou je to lenošení v teple domova, jindy dobrý film v televizi, nebo narozeninová party u sousedů atd. Je užitečné upřesnit si, proč změnu chceme udělat. Někdy za předsevzetím „budu hubnout a zdravěji žít“ může být něco mnohem důležitějšího.

Lpění na štíhlé postavě, může ukrývat např. to, že toužíme po novém vztahu, ale přestali jsme si věřit při navazování kontaktů a komunikaci, a proto je pro nás jednodušší věnovat se postavě a jídelníčku a doufat, že to náš problém vyřeší.

Nejlepší motivací bude odvaha odhalit proč si vlastně chceme dát jednotlivá předsevzetí, a co se za nimi skutečně skrývá. Může to být obtížná ale zajímavá a přínosná cesta sebepoznání. Tak se nám podaří jít pod povrch a motivace bude upřímnější a účinnější.

2/ Jak do snahy změnit svůj životní styl zapojit nejbližší (partnera, děti, přátele…) a je to vůbec potřeba?

Podpora okolí by měla být chápána jako příjemné doplnění našeho snažení a je důležité si ujasnit, že to neznamená „dělám to pro ně / kvůli nim apod“. Lehce by mohlo dojít k tomu, že v případě neúspěchu obviníme okolí, které nás ve změně nedokáže a možná ani neumí podpořit.

Změnu jsme chtěli my sami, a nikdo jiný za ní nemůže být odpovědný.

Bylo by užitečnější na začátku s nejbližšími nebo těma, kterým důvěřujeme, probrat cíle a pohnutky ke změnám. Můžeme se dozvědět zajímavou zpětnou vazbu, získat nové impulsy a přehodnotit vlastní nápady. Nejbližší by měli s námi slavit úspěchy ale zároveň se stát našimi fanoušky i ve chvílích zaváhání nebo neúspěchu.

3/ Jak si odhodlání ke změně a radost z dosaženého cíle udržet co nejdéle?

Je dobré si na začátek stanovit lehce dosažitelný první krok a dodržovat vlastní odměňování a pochvalu. Často je to to, co nám v životě chybí – ve vztahu, v práci apod. – ani my sami si ji nedokážeme poskytnout. Proto je důležité mít dopředu promyšleno, co bude odměnou za každý krok.

Tlak na výkon, vysoká a nereálná očekávání nás spíše odrazují. Důležité je si připustit, že můžu udělat chybu a něco se nemusí povést, tedy i moje vlastní odhodlání může kolísat a měnit se. Proto je dobré stanovit si nejen odměnu ale zároveň i způsob, jak se „podržet“ ve chvílích, když nadšení opadá a bojíme se vlastního neúspěchu. V těch chvílích si připomenout vše, co se už podařilo a utvrdit se v tom. Tehdy se bude hodit, když máme tyto úspěchy zaznamenány. Zároveň se můžeme obrátit a vyhledat podporu u blízkých, kteří o našem snažení vědí.

Je fajn uvědomovat si, že možnost vytvářet svůj život máme každý nový den a změny můžeme dělat vlastním tempem a stylem po celý rok.